V přírodě roste rakytník hlavně na mořských pobřežích a v údolích řek Evropy a Asie. V Polsku roste volně pouze podél Baltského pobřeží a je zde chráněným druhem. Listy odpařují velké množství vlhkosti. Plody rakytníku jsou přírodním kosmetikem používaným ženami na Sibiři a v Tibetu k výrobě proti-vráskových masek. Je mrazuvzdorný.

Využití: Listnatý keř opadávající na zimu. Dospělé zdravé exempláře dorůstají 3–3,5 m. Mladé výhony jsou tuhé s ostrými trny. Plody lze zpracovat na šťávy, džemy a želé. Jsou velmi cenné — rakytník obsahuje asi 10 % oleje v dužnině. Obsahuje také mnoho mikroprvků a vitamínů B, K, P, E, C, kyselinu listovou, provitaminy A a D. Vitamín C se při zpracování nerozkládá.

Kvetení a plodnost: Kvete v březnu–dubnu před olistěním. Rakytník je dvoudomý: samičí rostliny (žluté květy) tvoří plody, samčí (žlutozelené květy) dodávají pyl. Plody jsou oranžové, jedlé a zůstávají na keři celou zimu. Stačí jeden samec na pět samic. Sklizeň je obtížná — plody pevně drží na větvi. Pro usnadnění se větve řežou a mrazí, poté se plody snadno oddělí.

Péče: Silně světlomilná rostlina. Po výsadbě je nutná častá zálivka! Vyžaduje prostor, nemá ráda konkurenci dalších rostlin. Ideální je široký pás mulče a kompostu kolem keře. Je velmi odolný vůči mrazu i suchu. Roste téměř v každé půdě, nejlépe v kypré, písčité, alkalické půdě bohaté na vápník a fosfor. Sázíme na začátku podzimu ve vzdálenosti 1–2 m.

Řez: Není nutný — odstraňují se pouze suché výhony.